Jdi na obsah Jdi na menu

Proč zůstal „pitomec lidovec“ (sněmovní citace) osamocený?

Když před rokem ve Sněmovně přehlasovali poslanci veto Senátu ke stavebnímu zákonu, přidali se i komunisté, ačkoli při předchozím hlasování zákon nepodpořili.

Lživá argumentace zdůvodňující jejich obrat rozčílila lidovce Jana Bartoška natolik, že si zaveršoval. „Komunisti, co čin, to zločin, co slovo, to lež“, rozsvítil to.

Vzápětí to od nich ovšem schytal. Také jazykem Nedělní chvilky poezie: „Co lidovec, to pitomec,” utřel ho ex esenbák Ondráček.

Vypadalo to, že poslanecké veršotepectví bude pokračovat, ale očekávali jsme jej marně.

Dokonce ani po prázdninách, ani v horké kampani, či po volbách se lingvistika účinnou útočnou zbraní nestala.

Škoda, protože zůstat u lidovců a komunistů je ostudně málo, nehledě k tomu, že klasičtí rudí marxisté už sněmovním terčem být nemohou, když vypadli z extra ligy.

Cožpak si ale hrdí členové ostatních stran rovněž nezaslouží „přezdívky“?

Zde skromná nabídka. Vedle už publikovaného Ondráčkova přirovnání lidovec= pitomec, další. Z osobní dílny ©.

 

Ódeesák – podrazák

Stanař – kramář 

Pirát - rabiját

Topkař – hrobkař

ANOista – lobbista

Espéďák – pruďák

 

A pokud by si někdo bral do úst neparlamentní strany, jak ty, které ze Sněmovny vypadly, tak ony, které tam ještě nebyly nikdy, může si rovněž posloužit:

 

Socialista – kecálista

Komunista – populista

Přísahák – exfízlák

Trikolórák – velkohubák

 

Lze doufat, že s novou poslaneckou krví se ve sněmovně přece jenom vyprofiluje i pár střev – myšleno básnických, samozřejmě